Základní informace
Projekt novodobých světových premiér
Program III ročníku
Občanské sdružení Festivaly Český Krumlov
Barokní soubor Hofmusici
   Home page
   Aktuálně

Český Krumlov na internetu

„Realizace novodobých světových premiér barokních oper“ Praha – Český Krumlov


1.Úvod, historické souvislosti, tým
2.Obnova barokního divadla zámku Český Krumlov
3.Festival barokních umění Český Krumlov
4.Program festivalu - opera 2010
5. IOP Český Krumlov – Centrum barokních umění
6.Realizace barokní opery
7.Pozice, strategie, budoucnost
8.Finanční zajištění
9.Mediální výstupy, záštity
10. Partnerství na projektu, finanční podpora
1.Úvod, historické souvislosti, tým

Předkládáme Vám projekt „Realizace novodobých světových premiér barokních oper“. Podobné snahy v evropském i světovém měřítku můžeme sledovat od 60. let 20. století. Zjednodušeně se dá říci, že teprve s realizací představení ve švédském Drottningholmském dvorním divadle (a v dalších podobných) a s novými poznatky o původní barokní interpretaci, začíná období znovuoživování operních kusů 17. a 1. poloviny 18. století v historicky věrném podání. Právě odborně badatelské iniciativy umožnili rekonstruovat barokní operu v takové atmosféře, jakou znali naši předkové z doby baroka. Jedním ze současných souborů, složených z badatelů, specializovaných interpretů, hudebníků i zpěváků, je i soubor barokní hudby Hof-Musici se sídlem Zámek 65, Český Krumlov. Hof-Musici www.hofmusici.cz jsou souborem mladých hudebníků z Čech, Moravy, Rakouska, Maďarska, Polska a Německa specializovaných na interpretaci barokní hudby s použitím dobových nástrojů. Německolatinský název souboru (Hof-Musici, doslova „Dvorní hudebníci“) vychází z obvyklého označení šlechtických kapel na území habsburské monarchie v období vrcholného baroka. Na středoevropskou tradici odkazuje také mezinárodní obsazení souboru a jeho repertoár, zaměřený na díla italských a rakouských skladatelů, soustředěných v první polovině 18. století kolem císařského dvora ve Vídni. Hof-Musici se soustavně věnují provádění neznámých skladeb z českých i zahraničních hudebních archivů v novodobých světových premiérách. Soubor vznikl v Praze v roce 1991 pod názvem Cappella Accademica a brzy se stal jedním z předních interpretů staré hudby v České Republice. Zaměření souboru na barokní operu v dobové inscenační praxi vedlo v roce 1995 k zahájení spolupráce s Nadací barokního divadla zámku Český Krumlov. Od roku 1996 soubor Hof-Musici pravidelně vystupuje v unikátním českokrumlovském zámeckém divadle z roku 1766. Hof-Musici vystupují na koncertech a festivalech doma i v zahraničí: Pražské jaro, Printemps des Arts v Nantes (Francie), Feste Musicali per San Rocco a Festival Galuppi v Benátkách (Itálie), Internationale Händel-Festspiele Göttingen (Německo), Baroque à Saint-Roch Liège (Belgie), Haydnův festival na zámku v Eszterháze (Maďarsko), Handel Festival Tokio (Japonsko). V roce 2009 vydala italská firma Dynamic v nastudování souboru Hof-Musici nahrávku Vivaldiho nově objevené opery Argippo. Vedoucím souboru je cembalista Ondřej Macek.

Personální zajištění týmu:

Odborně badatelská část Ondřej Macek, cembalista, badatel, umělecký vedoucí barokního souboru Hof-Musici Szabolcs Illés (Maďarsko/Německo), barokní housle, koncertní mistr souboru Hof-Musici Mgr. Jana Spáčilová PhD, barokní housle a viola, muzikolog, Moravské zemské muzeum Brno Doc. PhDr. Jana Perutková PhD, muzikolog, Ústav hudební vědy FF-MU Brno

Obsazení souboru Hof-Musici:


Szabolcs Illés (Maďarsko/Německo) – housle
3 Amber McPherson (USA/Německo) – housle
Sarah Flögel (Německo/ČR) – housle
Gunda Hagmüller (Rakousko) – housle
Christopher Roth (USA/Rakousko) – housle
Danuta Zawada (Polsko) – housle
Martin Flašar (ČR) – housle
Eva Kalová (ČR) – housle
Jana Spáčilová (ČR) – viola
Zdeňka Procházková (ČR) – viola
Věra Kousalíková (ČR) – violoncello
Dalibor Pimek (ČR) – violoncello
František Dvořák (ČR) – violone
Florian Wieninger (Rakousko) – violone
Andrea Strassberger (Rakousko) – hoboj
Aviad Gershoni (Izrael/Itálie) – hoboj
Eva Nováková (ČR) – fagot
Ondřej Macek (ČR) – cembalo
Filip Dvořák (ČR) – cembalo
Marek Kubát (ČR) – theorba
Zuzana Vrbová (ČR) – režie představení

Produkční část:


Ing. Jiří Kiprý, ředitel Festivalu Barokních umění, ředitel Centra barokních umění Mgr. Štěpánka Kunštátová, manager Hofmusici

Instituce:


Agentura Krumlovská inspirace – produkce
Sdružení barokního souboru Hofmusici – zajištění odborné části festivalu
Festivaly Český Krumlov, o.s. – styk s médii a sponzory
Teatro-alla Moda, o.s. – kostýmová výprava, výroba kostýmů a oděvních doplňků
Nadace Barokního divadla Zámku Český Krumlov

2.Obnova Barokního divadla zámku Český Krumlov


Z nejvážnějších počinů na poli bádání a autentické interpretace barokní opery bylo „znovuobjevení“ zámeckého barokního divadla v Českém Krumlově. Aktivity za záchranu, zachování a obnovení tohoto divadelního skvostu začaly již v 60-tých letech minulého století. Teprve s možnostmi v porevolučních letech začala záchrana divadla tempem, které slibovalo nejenom záchranu, ale i znovuotevření veřejnosti. V této době vzniká i Nadace barokního divadla zámku Český Krumlov. V létě roku 1995 zahájila Nadace barokního divadla ve spolupráci s Památkovým ústavem České Budějovice, souborem Cappella Accademica (dnes Hof-Musici) a souborem zámeckých divadelních mašinistů pravidelné provozní zkoušky v zámeckém divadle. Tyto zpočátku zcela neveřejné akce se postupně vyvinuly v malé zkušební produkce, při nichž odborníci, význačné návštěvy nebo sponzoři Nadace barokního divadla mohli shlédnou krátké výňatky z barokních oper. To, co divadelní produkci předchází a samozřejmě i po ní následuje, lze z velké části nazvat činností badatelskou - hledáním odpovědí na otázky týkající se např. osvětlení, zvukových efektů, výběru kostýmů, líčení, užití scénických efektů, synchronizace výměn scénických dekorací, apod. Je-li nalezena odpověď, následuje její ověření a vyzkoušení přímo v prostoru barokního divadla. Poté přichází hodiny, dny, měsíce i roky práce, které je třeba k tomu, aby si interpreti osvojili dovednost zapomenutou již více než dvě stě let. Takovýto postup platí rovněž v oblasti dobového hereckého projevu, který se principiálně liší od hereckého projevu dnešního. Na rozdíl od moderního, převážně realistického pojetí spočíval barokní herecký styl v tom, že každý afekt a jejich střídání bylo podpořeno vhodným držením těla, výrazem tváře a gestikulací. Jakékoliv naturalistické zobrazení skutečného lidského chování nebo činnosti bylo považováno za nevhodné a málo umělecké. Zpěváci a herci byli vychováváni k tomu, aby předvedli viditelně a nanejvýš expresivně obsah textu a zapůsobili tak na city diváků s toutéž silou, jakou na nás ještě dnes působí vypjaté pózy barokních soch, sousoší a obrazů. K tomu sloužil všeobecně přijímaný kodex pozic a pohybů, které byly bezprostředně vnímány a prožívány publikem - toto herecké umění mohlo být dokonce často mnohem působivější než text a hudba, takže "i hluchý by mohl rozumět, oč se jedná a zažívat spolu všechny vášně", jak můžeme číst v dobových popisech slavných herců nebo zpěváků. Dnes je bohužel tato pohybová nauka mnoha soudobým režisérům natolik cizí, že často raději vynalézají všemožné akce ve snaze "oživit" barokní árie, přičemž ovšem jednají zcela proti jejich obsahu. Chceme-li si osvojit interpretační praxi operního představení 18. století, nestačí zdaleka jen studovat dobový herecký a pěvecký styl, ale je třeba do výsledného obrazu zapojit celou řadu dalších prvků. Je to např. otázka dobových společenských konvencí, dvorské etikety, módy a estetických názorů vůbec. Ucelenou představu nemůžeme získat z jediného historického materiálu, ale je nezbytné shromáždit co nejvíce někdy zdánlivě s tématem nesouvisejících pramenů (dobové traktáty, dopisy, memoáry, kritiky a samozřejmě ikonografie). Pro všechny zúčastněné interprety i badatele je ovšem podstatná především skutečnost, že mohou své dosavadní teoretické poznatky ověřit přímo v autentickém prostředí. Znamená to pro ně nejen veliký krok vpřed ve snaze pochopit problematiku barokního jevištního projevu v co nejširších souvislostech, ale také neustálou výzvu k dalšímu studiu. (zdroj Nadace barokního divadla, PhDr. Pavel Slavko, Ondřej Macek) 3.Festival barokních umění Český Krumlov Festival barokních umění Český Krumlov vznikl na základě širšího souběhu okolností v roce 2008 v Českém Krumlově. Základním kamenem byla v té době již více než patnáctiletá badatelská a interpretační praxe dramaturga festivalu pana Ondřeje Macka na poli barokní opery. V letech 1995–2009 pro mezinárodní publikum připravil řadu novodobých světových premiér oper nejvýznamnějších autorů 1. poloviny 18. století (Alessandro Scarlatti, Benedetto Marcello, Johann Adolf Hasse, Nicolo Porpora, Antonio Caldara, Johann Joseph Fux, Antonio Vivaldi). Badatelské úsilí vyústilo v roce 2007 v objev ztracené Vivaldiho opery „Argippo“, která byla poté, v poloscénickém provedení slavnostně realizována dne 3. května 2008 na Pražském Hradě (Španělský sál) pod záštitou Livie Klausové. Aby slavnostní premiéra „Argippa“ proběhla též v jedinečném prostředí českokrumlovského barokního divadla, rozšířili jsme program premiéry o další koncerty a celý projekt jsme nazvali Festival barokních umění Český Krumlov. Cílem festivalu je oživit historické prostory města Český Krumlov různými uměleckými formami doby baroka, a to v období mimo hlavní turistickou sezónu (začátek října). Dramaturgie festivalu klade hlavní důraz na propojení autentického prostoru s adekvátním druhem dobového umění (opera v barokním divadle, chrámová hudba v zámecké kapli nebo klášterním kostele, barokní tanec v Maškarním sále, koncerty komorní hudby v Zrcadlovém nebo Prokyšově sále atd.). Charakteristickým žánrem období baroka je opera, která slučuje a propojuje všechny podstatné dobové druhy umění (hudba, poesie, výtvarné umění, jevištní pohyb, tanec). Těžiště dramaturgie proto spočívá ve scénickém provedení barokní opery v zámeckém divadle. K exkluzivitě festivalu přispívá i skutečnost, že k nastudování jsou vybírána díla dosud nepublikovaná a v moderní době neprovozovaná. K vyhledání zajímavého titulu slouží náročný výzkum v rakouských, německých a italských knihovnách a archivech. Hovoříme-li o souběhu okolností, je třeba zmínit i apel města Český Krumlov na mimosezonní realizace kulturních projektů (a proto byl vybrán říjnový termín), spojení s místním producentem kulturních aktivit (Agentura Krumlovská inspirace), a v neposlední řadě i kladné stanovisko k „našemu městu“ u potencionálních sponzorů, bez nichž nelze operu v barokním divadle, popřípadě festival, realizovat. Hlavním dramaturgickým počinem festivalu je provedení barokní opery podle současných možností autentické interpretace. Tým badatelů festivalu pod hlavičkou občanského sdružení Hofmusici bude každoročně připravovat novodobou světovou premiéru barokní opery. Premiéra v polo-scénickém provedení bude realizována vždy v květnu v Praze, plně scénická verze pak v říjnu v Českém Krumlově. Naše představení se každoročně provádí také u příležitosti dalších festivalů (i mimo ČR) ve finanční režii objednavatele (v letech 2000–2009 to byly mezinárodní festivaly v Itálii, Rakousku, Německu, Maďarsku, Japonsku a Chorvatsku). Tento harmonogram umožní provést i náročnou barokní operu v českokrumlovském zámeckém divadle s minimem zkoušek, což je nezbytná podmínka památkové ochrany této unikátní památky. Tak tomu bude i v roce 2010. Pražská premiéra bude nedílnou součástí Festivalu barokních umění Český Krumlov, nicméně s odděleným rozpočtem, přičemž medializace proběhne pod společnou hlavičkou. Jsme přesvědčeni, že tento model napomůže v konečném důsledku i při prezentaci města Český Krumlov. Záštitu nad festivalem přijala Jeho Jasnost kníže Karel Schwarzenberg, vévoda